Jak fotit foťákem i mobilem – 5 klíčových dovedností

Když se řekne „umět fotit“, často se tím myslí umět ovládat fotoaparát. Osobně si myslím, že to je až to poslední. Vlastně ani foťák nepotřebujete, stejné principy platí pro focení mobilem. Jsou daleko důležitější věci, které by měl fotograf znát. Za mě je pořadí následující:

1. světlo

2. kompozice

3. úprava fotek

4. mazání fotek

5. ovládání foťáku

1. Světlo

Bez dobrého světla nemá většinou vůbec smysl vytahovat foťák. No jo, ale jak poznat dobré světlo? Podívejte se na následující srovnání dvou fotek:

Rozdíl je v poloze slunce. Na první fotce svítí slunce přímo zepředu, krajina je nasvícená „naplocho“. Zatímco na druhé fotce svítí slunce zleva, skála je z jedné strany nasvícená, druhá je ve stínu. Díky tomu skála vypadá plasticky, má objem. Ještě lépe to lze vidět na modrých koulích. Ta první nasvícená na přímo vypadá ploše. Na druhou svítí světlo z boku a díky hře světla a stínu vypadá skutečně jako koule.

Další věc je intenzita světla. Na první fotce slunce svítí už příliš a dělá černé, ostré stíny. To není problém jen v krajině, ale i při focení lidí. Na rozdíl od krajiny se ale při focení lidí dá ostré polední světlo obstojně řešit. Problematika světla je na delší povídání, více si můžete přečíst v článku za jakého světla fotit.

2. Kompozice

Dá se říct, že bez kompozice zvládne fotit i opice. Komponování znamená, že přemýšlíte do jaké části fotky umístit hlavní objekt, jestli fotit víc z boku či popojít dopředu, jak moc zazoomovat, atd. Rozhodně se vyplatí znát základní kompoziční pravidla, používají je malíři už od renesance a díky nim jejich obrazy vypadají tak úžasně.

Obzvlášť pro focení krajin je nejdůležitější pravidlo tří třetin a tří plánů:

 

Hlavní objekt by měl být umístěný v okolí průsečíku třetinových linií a horizont je dobré mít v horní či spodní třetině (podle toho jestli je zajímavější země nebo mraky). Fotku „čteme“ stejně jako text od levého horního rohu, takže jako první divákovo oko narazí na maják. Ten je na fotce jednoznačně dominantní díky dostatečnému kontrastu oproti pozadí.

Fotka je 2D médium, abychom do ní dostaly zpátky dojem prostoru, musíme si pomoct vizuálními fígly. Ten nejobvyklejší se označuje jako tři plány. V popředí fotku otevírají bochánky trávy (hnízda Papuchálků), v druhém plánu je hlavní objekt – maják a ve třetím plánu je ostrov na pozadí. Perspektivu dále umocňuje výrazná diagonála (součást hlavního plánu), sbíhání čar se náš mozek naučil vnímat jako prostorový objekt. Fotce také pomáhá princip rytmu, střídají se na ní plochy oceánu a trávy. Líp vypadá, když je objektů lichý počet, jeden z nich je pak prostřední. Oceán a obloha je tzv. negativní prostor – vizuálně klidná část snímku díky které vynikne hlavní motiv.

Těchto osvědčených kompozičních principů a pravidel je celá řada, přehledný seznam najdete na Wikipedii. Samozřejmě to neznamená, že byste měli fotit čistě podle nich. Každý fotograf má trochu jiný styl a občas se hodí pravidla naopak porušit.

3. Úprava fotek

Úprava fotek je jedna z nejzásadnějších části fotografické tvorby, specifická úprava fotek vám může pomoci vytvořit si vlastní fotografický rukopis.

Občas se lze setkat s názory, že nejvěrnějším obrazem reality je fotka přímo z foťáku bez úprav v editoru. To ovšem tvrdí hlavně ti, kteří fotí do formátu JPEG, a nejspíš ani netuší jak moc je fotka upravená samotným foťákem. Protože foťák musí fotku zpracovat a uložit během pár desetin sekundy, tak tomu odpovídá i kvalita úprav. Obzvlášť je to vidět na odšumování. S obrazovým šumem zmizí i drobné detaily a např. tráva či vlasy pak vypadají spíš jako olejomalba.

Pokud chcete co nejlepší kvalitu fotek, je potřeba fotit do RAWu. To z foťáku či mobilu dostanete přímo zdrojový obraz bez úprav v maximální kvalitě. A ten si pak v RAW editoru, pomocí šoupátek, můžete upravit podle sebe. Nejdůležitější úpravou je tzv. HDR efekt, které řeší velký světelný rozdíl mezi zemí a oblohou. Lidské oko totiž vidí jinak než snímací čip a HDR úprava umožňuje fotku přiblížit tomu, jak jste scénu viděli očima:

Více o HDR úpravě si můžete přečíst v článku HDR efekt na fotky – návod jak oživit fotky. Jeho součástí je i video tutorial.

4. Mazání fotek

Teď si asi říkáte, co je to za blbost. Smazat fotku ve foťáku nebo na počítači je to nejjednodušší. Jde ale o to být dostatečně sebekritický a skutečně ji smazat. Či spíš většinu fotek. Odstrašujícím příkladem je v tomto Rajče.net. Tam není neobvyklé vidět galerii o padesáti fotkách z procházky se psem a na všech těch fotkách je pobíhající pes. Na takovou galerii se už nejspíš nikdy nepodívá ani sám autor.

Jsem přesvědčený, že je lepší tvorbě jedné fotky klidně věnovat několik hodin s dokonalým výsledkem, než mít 50 obyčejných fotek. Ty dnes nikoho nezajímají.

I když se fotky nebojíte mazat, tak to může být velmi časově náročné. Existuje ale jeden fígl. Místo mazání naopak vybírat jen ty povedené fotky, kterých je obvykle podstatně míň. Na to mohu doporučit prohlížeč a správce fotek Adobe Bridge, který je zcela zdarma. Povedené fotky si v Bridge označíte hvězdičkou. Poté vyfiltrujete fotky, co hvězdičku nemají a všechny naráz smažete.

5. Ovládání foťáku

Takové to běžné focení během dne většinou bez problému zvládne automatika fotoaparátu. Pokud ale např. chcete mít rozmazanou tekoucí vodu či fotit v noci, je důležité vědět jak funguje expozice. Tedy jak na foťáku správně nastavit clonu, čas a citlivost a kdy už je potřeba stativ. Není to žádná věda, jen je nutné pochopit základní vztahy mezi těmito expozičními veličinami.

Foťák je vlastně stroj na zachytávání světla, takže se tato problematika dá dobře vysvětlit na zachytávání vody do nádoby. Více se dočtete v mé půlhodinové online fotoškole, můžete si ji i zdarma stáhnout jako ebook.