Fotoškola online – naučte se jak fotit. Za půl hodiny

Chcete se naučit fotit, ale nevíte jak nastavit fotoaparát? Třeba vám pomůže tato moje fotoškola a vysvětlení focení na příkladu napouštění akvária. Snadno na něm pochopíte závislost clony na čase, manuální režim, citlivost ISO. Naučíte se správně nastavit expozici, rozmazat či zmrazit pohyb, rozostřit pozadí a také dělat pěkné HDR krajinky :).

Pokud této fotoškole věnujete půl hodinu času, z velké části se naučíte fotit.

jak-fotit-kurz

Rozmazání pohybu vody či rozostření pozadí je otázka jednoduchého nastavení foťáku

Celý foťák je vlastně stroj na zachytávání světla. Když chcete fotku exponovanou podle svých přestav (bez přepalů, rozostřené pozadí, atd.), musíte foťák nastavit tak, aby se snímač správně „zaplnil“ světlem. Je to podobné jako napouštění akvária vodou. Následující příklad je sice trochu zvláštní, ale díky němu pochopíte, jak foťák funguje. Představte si následující situaci. Máte na výběr několik trubek různých průměrů a potřebujete naplnit akvárium vodou tak akorát po okraj:

akvarium

Přívod vody je potřeba nastavit dopředu pomocí několika ovladačů. Volíte průměr trubky ze které poteče voda a jak dlouho poteče voda. Když zvolíte nejširší průměr trubky bude potřeba kratší čas k naplnění akvária a nebudete ho muset tak dlouho držet v rukou. Na druhou stranu kvůli velkému proudu vody bude voda stříkat i okolo.  Každý průměr trubky má zkrátka své výhody a nevýhody. Pod nohou máte tlačítko (analogie ke spoušti foťáku), když na něj šlápnete, tak se zvolenou trubkou spustí voda a bude téct po nastavený čas.

Není jednoduché odhadnout, jak dlouho musí téct voda tou kterou trubkou, aby se akvárko naplnilo tak akorát. Proto je k dispozici ještě třetí kolečko a to je volba automatických režimů. Podobné byste měli mít na foťáku. Když nastavíte režim A, tak si můžete zvolit průměr trubky a automatika k tomu dopočítá potřebný čas. Tak aby se akvárium naplnilo akorát po okraj. U režimu S zase nastavíte čas, jak dlouho chcete aby se akvarium plnilo a automatika podle toho vybere průměr trubky. V režimu P automatika vybere nějakým způsobem čas i průměr trubky. V režimu M musíte obojí nastavit sami podle vlastního odhadu. Je dost pravděpodobné, že se vám to nepovede a akvárium se buď zcela nenaplní nebo přeteče.

fotoskola-tlacitko

Vraťme se k focení

Když se vrátím k focení, tak je to dost podobné. Akorát místo vody máte světlo a světlem musíte naplnit snímací čip. Průměr trubky je clona objektivu. Clona mění svůj průměr a podle toho propouští určité množství světla. A čas je čas. Akorát u focení se čas většinou počítá na desetiny až tisíciny sekundy. Proto se čas nastavuje před stiskem spouště, foťák pak otevře závěrku přesně na ten nastavený čas.

clona-objektiv

Clona objektivu – mechanismus clony umožňuje měnit průměr otvoru, kterým prochází světlo

Aby vznikla správně exponovaná fotka, musíte správně nastavit kombinaci clony a času.  Snímač je potřeba naplnit světlem tak akorát, aby fotka nebyla příliš tmavá ani či naopak přesvětlená. Zvládnout práci s clonou a časem je naprostý základ focení. Obvykle se fotí tak, že buď nastavíte clonu a necháte foťák ať si dopočítá čas. Nebo nastavíte čas a foťák dopočítá clonu. Říká se tomu priorita clony A a priorita času S. Tyto priority nastavíte na voliči režimů, což je obvykle to největší kolečko na horní části foťáku:

nastaveni-fotaku

V manuálním režimu nastavujete čas i clonu podle svého uvážení. Při běžném focení to však nemá smysl, foťák změří světlo vždy přesněji, než to fotograf dokáže odhadnout. S velkou pravděpodobností kombinaci času a clony odhadnete špatně a výsledkem bude špatně exponovaná fotka. Plně manuální režim má smysl jen ve specifických situacích, např. při focení plivačů ohně v noci. Ohnivá koule se objeví jen na okamžik, než stačí foťák změřit expozici a zaostřit, je oheň pryč. Takže nejlíp vyjde si vše nastavit dopředu v manuálním režimu a pak už jen mačkat ve vhodný okamžik spoušť.

Focením na automatické režimy se připravíte o možnost kreativní práce s foťákem. Ty jsou pro lidi, co neví, k čemu je dobré nastavení clony a času. A na to se teď podíváme.

Nastavení času – priorita času S

Nastavení času je klíčové pro zachycení pohybu. Krátkým časem pohyb zmrazíte, dlouhým časem rozmažete. Volič režimů nastavte na prioritu času – písmeno S jako Shutter (čas závěrky). Poté zadním kolečkem nastavíte požadovaný čas. U Canonu se priorita času označuje jako Tv a kolečko bývá na horní části foťáku.

nastaveni-kolecko

Na fotce je zachycen takový pohyb, jaký zvolíte čas. Např. fotíte ptáka, který mává křídly a zvolíte čas 1/320 s. Za tyto tři setiny sekundy se křídla pohnou o určitou vzdálenost a tento pohyb je zachycen na fotce. Křídla jsou pohybově rozostřena, okrajová pera víc, protože se hýbou větší rychlostí. Za 1/320s se okrajová pera pohla o největší vzdálenost, tělo ptáka se za tuto dobu nepohnulo skoro vůbec. Zkuste si hýbat rukou před očima, podle toho jak rychle jí budete hýbat, uvidíte různě rozmazaný pohyb.

ptak-pohyb

Rozmazání pohybu

Díky máznutí pohybu je na fotce zdůrazněno, že se objekt hýbe. Fotka má dynamiku, působí akčněji. Jindy zase můžu chtít pohyb zmrazit. Např. běžící psy jsem fotil na 1/4000 s, za tak krátký čas se psy téměř nehnou a jejich pohyb je zmražen.

zmrazeni-pohybu_kratky-cas

Zmrazení pohybu

Při focení pohybu na delší čas (např. ½ sekundy) dostanete obvykle rozmazanou čmouhu. Nejlepší je vyzkoušet si to, nastavte na fotoaparátu S mód a zkuste zachytit pohyb na různé časy. Každý pohyb je jinak rychlý a je potřeba jiný čas ke zmražení pohybu či naopak k jeho rozmazání.

Často se používá tzv. panning, kdy se pohybově rozmaže pozadí za objektem. K tomu je potřeba nastavit dostatečně dlouhý čas (řádově desetiny sekundy), aby došlo k pohybovému máznutí. Panning se fotí tak, že hledáčkem fotoaparátu sleduji pohybující se objekt, abych ho měl stále v záběru. Dá se říct, že pohyb ruky synchronizuji s pohybem objektu. Ve vhodném okamžiku stisknu spoušť a i když se hledáček zatmí, ruka stále pokračuje v pohybu. Výsledkem je pohybově máznuté pozadí a víceméně ostrý hlavní objekt. Často se takto fotí zvířata v běhu či auta. Díky máznutému pozadí fotka získá dynamiku.

panning-auto

Panning – ostré auto, pohybově máznuté pozadí. Foceno na čas 1/50 sekundy.

V krajině se hrátky s časem používají hlavně na rozmazání pohybu vody či mraků. Na následující ukázce je vidět, co s vodou udělá focení na dlouhý čas. Pod vodopádem se voda motá dokola, při čase 1/10 sekundy ten pohyb ale není patrný. Při čase 8 sekund je vidět, že fotoparát zachytil pohyb vody v soustředných kruzích.

voda-dlouhy-vs-kratky-cas

Vlevo vodopád focený na 1/10 sekundy, vpravo na 8 sekund. Fotka je z Černohorského potoka.

Při focení na dlouhé časy (cca nad desetinu sekundy) se už projeví třes rukou a fotka vyjde neostrá. Proto je potřeba použít stativ.

Důležité je si uvědomit, že k nastavenému času musí foťák zvolit adekvátní clonu. Čím delší dobu na snímač dopadá světlo tím musí být clona víc zůžená, aby omezovala dopad světla a nedošlo k přesvětlení fotky. Je to stejné jako u akvária. Když chcete napouštět vodu delší dobu, musíte zvolit malý průměr trubky, aby akvárium nepřeteklo. Pokud je v krajině příliš světla nebo chcete extrémně dlouhý čas, nestačí ani maximální zúžení clony. V tom případě je pak potřeba použít tzv. ND filtr, který se šroubuje zepředu na objektiv. Je to v podstatě hodně zatmavené sklo, které výrazně omezí světlo procházející na snímač.

ndfiltr

ND filtr omezuje světlo jdoucí do objektivu.

Nastavení clony – priorita clony A

Nastavením clony se určuje množství světla, které projde na snímací čip. Volič režimů musíte nastavit na prioritu clony – písmeno A jako Aperture (česky clona). A zadním (či horním) kolečkem nastavíte požadovanou clonu. Clona se udává jako číselná hodnota. Čím je číslo menší, tím clona propouští více světla viz. obrázek:

clona-cas-hloubka-ostrosti

S časem je to stejné jako u plnění akvária. Při otevřené cloně f1,4 se snímací čip rychleji zaplní světlem a k optimální expozici tak stačí kratší čas než u vyšších clon.  Tím pádem není takové riziko máznutí obrazu vlivem třesu rukou, což je při focení zásadní omezení. Z ruky musíte fotit na dostatečně krátký čas, aby se třes neprojevil. Tento dostatečně krátký čas záleží hlavně na ohnisku objektivu a také na účinnosti stabilizace objektivu či snímače. Při focení na prioritu clony potřebný čas dopočítá automatika, takže se o to nemusíte v podstatě starat.

Hlavní smysl clony, je v práci s hloubkou ostrosti  resp. v možnosti rozostřit pozadí. Čím je clona víc otevřená (nízké clonové číslo např. f1,4), tím je pozadí víc rozostřené (malá hloubka ostrosti). To je důležité hlavně u portrétů. Za tímto účelem se prodávají světelné objektivy, které umí clony f1,2 i nižší. Čím světelnější objektiv, tím dražší a taky větší a těžší. Obyčejný setový objektiv prodávaný s fotoaparátem má obvykle nejnižší clonu f5,6 a tím pozadí moc nerozostříte. Zjednodušeně se dá říct, že portrét se obvykle fotí na nejnižší clonu, kterou objektiv nabízí.

clona-rozmazani-pozadi

Portrét focený na clonu f5,6 vlevo a na f1.4 vpravo. Vlakuška ze Shinkansenu

U krajiny je to přesně naopak, tam obvykle chcete mít co největší hloubku ostrosti, aby bylo ostré popředí i pozadí. Takže se fotí na vysoké clony. Ale pozor, na clonách vyšších než f8 či f11 už dochází ke zhoršení ostrosti kresby kvůli difrakci světla. Difrakce je fyzikální jev, kdy se světlo ohýbá při průchodu úzkou štěrbinou (zavřená clona) a výsledkem je silně zhoršená kvalita fotografie.

Věžka

Krajina focená na f8, ostré je popředí i pozadí. Fotka je z Hejšoviny.

Takže krajinu či architekturu je optimální fotit obvykle na clonu f8. Problém je v tom, že ne vždy je dostatek světla – např. při východu slunce a samozřejmě v noci. Takže při cloně f8  nemusí vyjít dostatečně krátký čas, aby se dalo se fotit z ruky. Buď tedy musíte snížit clonu (a už nedostáhnete takové hloubky ostrosti) a nebo použít stativ.

Pokud se do toho začínáte zamotávat, zkuste si představit příklad s akváriem. Nastavíte aby voda tekla trubkou o menším průměru f8, takže tím pádem musí téct delší dobu, aby zaplnila akvárko. No a vy tam stojíte, držíte akvárko a třepou se vám ruce :). Když nastavíte trubku se širším průměrem f4, tak se akvárko naplní za kratší dobu (nemusíte ho tak dlouho držet).

foceni-stativ

Já nejčastěji fotím právě na prioritu clony, protože to umožňuje práci s hloubkou ostrosti. Portrét fotím obvykle na co nejnižší clonu, co objektiv umí. Krajinu ideálně na clonu f8. Čas si foťák dopočítá. Stejně tak fotím i noční krajinu či město. Nastavím clonu na f8 a čas pak vyjde na několik sekund až desítek sekund, takže je nutný stativ.

Schválně si zkuste vyfotit nějaký blízký předmět na různé clony ať si vyzkoušíte, jak moc se dá s vaším objektivem rozostřit pozadí. Kromě clony závisí hloubka ostrosti ještě na zaostřovací vzdálenosti, velikosti snímače a na ohnisku objektivu. Když zaostříte na kratší vzdálenost – na nějaký blízký předmět, pozadí se rozmaže víc. Stejně tak delší ohnisko objektivu (větší zoom) víc rozmaže pozadí. Tyto závislosti si můžete jednoduše vyzkoušet v simulátoru hloubky ostrosti dofsimulator.net

dof-simulator

V Dofsimulátoru si můžete vyzkoušet co všechno a jak ovlivňuje hloubku ostrosti

Citlivost – ISO

K času a cloně patří ještě jedna veličina, kterou jsem dosud vynechával a tou je citlivost – udává jak moc je snímač citlivý na světlo. Citlivost snímače se dá měnit, základ je většinou ISO 100 a obvykle se dá jít až na IS0 25000 i víc. Díky citlivosti se dá dohnat nedostatek světla.

Vrátím se k předchozímu příkladu. Fotím tedy krajinu na clonu f8 a není dostatek světla, aby vyšel dostatečně krátký čas na focení z ruky. Dá se to vyřešit dvěma způsoby:

  1. Snížením clony z f8 např. na f4. Víc otevřená clona propustí víc světla, a tím se zkrátí čas. Ale taky to způsobí menší hloubku ostrosti a šutr v popředí už třeba nebude ostrý.
  2. Zvýšením ISO – snímač je citlivější a není potřeba tolik světla. Když místo základního ISO 100 použiji třeba ISO 400, bude mi stačit 4x kratší čas.

Zvýšení ISO funguje tak, že na snímač vlastně dopadne např. jen čtvrtina potřebného světla. Protože je nastaveno ISO 400, foťák ví, že má obraz 4x „zesílit“. Takže výsledkem je nakonec správně exponovaná fotka. Jak asi tušíte, má to háček. Důsledkem takového zesílení je zvýšený obrazový šum. Čím vyšší ISO, tím víc šumu. Hodně také záleží na velikosti snímacího čipu – kompakty šumí víc než zrcadlovky. Šumu se dá zbavit odšumem ve foto editoru, nejkvalitnější je odšum fotky v RAW formátu.

sum

Zašumněná fotka při focení na vysoké ISO.

Nejjednodušší způsob jak pracovat s ISO je ve foťáku nastavit volbu auto ISO. Foťák spočítá ISO automaticky podle nastaveného času či clony. Auto ISO se dá velmi dobře využít i v manuálním režimu. Nastavíte libovolnou clonu a čas podle svého záměru a foťák dopočítá ISO tak, aby vyšla optimální expozice.

Na nastavení ISO je na foťáku obvykle tlačítko s nápisem ISO. Každý výrobce ho má trochu jinak umístěné, doporučuji podívat se do manuálu k foťáku.

Jak fotit v noci

V noci je velmi málo světla. Aby se jím zaplnil snímací čip, tak je potřeba hodně dlouhý čas a nebo použít vysoké ISO. Vysoké ISO znamená hodně šumu, takže je lepší fotit na dlouhý čas. Ten ale v ruce neudržíte, je potřeba použít stativ. Nejlíp vyjde zvolit prioritu clony a kvůli nízkému šum nastavit co nejnižší ISO (obvykle 100). Čas už si foťák dopočítá. Při ISO 100 a cloně f8 vyjde v noci čas i na několik desítek sekund.

Oberbaumbrücke na 30s expozici

Foceno ze stativu na 30 sekundovou expozici. Takový čas už trochu rozmaže i mraky.

Většina foťáků má nějaký maximální čas do kterého funguje automatika, obvykle je to 30 sekund. Pokud nestačí ani těch 30 sekund a fotka je tmavá, tak je potřeba buď snížit clonu a nebo zvýšit ISO. Specifické je focení polární záře, o tom si můžete přečít v článku o focení na Lofotech.

Korekce expozice

Ne vždy funguje automatika stoprocentně. To je dané tím, že ve focené scéně mohou být příliš světlá místa (slunce) a jiná zase příliš tmavá (stín). Takže pak foťák nemůže nastavit expozici tak, aby vše na fotce bylo zachyceno správně. Pomocí korekce expozice, se ale automatika dá korigovat podle vkusu fotografa.

vyvazeni-expozice

Nastavení korekce expozice ve foťáku

Když korekci expozice nastavíte do mínusu, obraz se ztmaví, korekce do plusu obraz zesvětlí. Pokud fotíte bezzrcadlovkou, tak to máte jednodušší. V elektronickém hledáčku se ukazuje výsledný obraz, takže ihned vidíte, co korekce expozice dělá. Bezzrcadlovky dále umožňují nechat si v hledáčku navíc zobrazovat i živý histogram (je vysvětlen dále).

Nastavení korekce expozice stejně tak jako zobrazení histogramu má každý výrobce uděláno trochu jinak, doporučuji podívat se do manuálu. Lepší foťáky umožňují přizpůsobit si ovládání. Já mám třeba korekci expozice nastavenu přímo na druhém zadním kolečku, takže pohnutím kolečka doprava/doleva mohu okamžitě ztmavit/zesvětlit expozici.

HDR aneb jak vrátit krajině její kouzlo

Jsou situace, kdy se ideální expozice nedá dosáhnout. Typickým případem je, když fotíte krajinu při zamračené obloze. Zem není osvětlená sluncem, takže je dost tmavá, obloha je oproti zemi hodně světlá.

hdr-bez-svetla

Focení při zatažené obloze. Bastei, Saské Švýcarsko

Přitom když vidíte potemnělou krajinu na vlastní oči, tak je to pěkná podívaná. Problém je hlavně v monitoru, který takovou scénu nedokáže zobrazit s dostatečným kontrastem. Na monitoru se fotka zobrazí nevýrazná. Detaily krajiny jsou utopeny ve stínu, obloha je světlá s neprokreslenými mraky.

Ještě horší situace je při focení v protisvětle, tam je rozdíl jasů (obloha vs. zem) ještě větší. Obloha kolem slunce je přepálená (čistě bílá), neosvětlená zem je černá.

hdr-protisvetlo

Foceno v protisvětle. Bastei, Saské Švýcarsko

A právě toto řeší HDR – High Dynamic Range. Je to způsob jak fotit a zobrazit scény s vysokým dynamickým rozsahem – velký rozdílem jasů mezi světlou oblohou a tmavou zemí. Díky moderním nástrojům na úpravu fotek, je taková úprava celkem jednoduchá. V zásadě stačí prosvětlit stíny, ztmavit světla a hlavně zvýšit lokální kontrast, který se nahrazuje nízký kontrast monitoru. Na následujícím videu můžete takovou úpravu vidět. Dále je na videu ukázáno selektivní utlumení pozadí, aby fotka získala prostor.

 

Video je součástí mého online kurzu

Jak fotit pro HDR

Protože se při HDR vytahují detaily ze stínu, chce to mít fotku v co největší kvalitě. To znamená ideálně fotit do formátu RAW. A také mít co nejpřesněji nastavenou expozici, aby na fotce nebyly přepaly a byl využit celý dynamický rozsah snímače. To snadno poznáte buď na živém histogramu nebo na histogramu, který si můžete nechat zobrazit po vyfocení fotky.

histogramy

A) správný histogram B) nevyužitý dynamický rozsah C) histogram s přepaly

Histogram ukazuje zastoupení tonality na fotce, vlevo jsou stíny, uprostřed střední tóny, vpravo světla. Ideální histogram je roztažený na celou délku a vpravo by neměl být sloupec s přepaly. To že je vlevo vysoký sloupec se stíny, nevadí. Stíny se dají prosvětlit (ukázáno na videu výše). Přepaly se dají stáhnout jen velmi omezeně a jen v RAWu. Když máte expozici nastavenou tak, že histogram nevyužívá celý rozsah (varianta B), chce to nastavit korekci expozice do plusu. V případě že na histogramu je přepal (varianta C), je potřeba jít s korekcí expozice do mínusu.

Použití HDR úpravy dodá fotce hutnou atmosféru. Lofoty, Reine

Na videu výše je ukázáno, jak udělat HDR z jedné fotky, to je ta jednodušší možnost. Při silném protisvětle, ale často nestačí snímací čip pobrat tak velký rozsah jasů a scéna se musí fotit na několik různých expozic a ty pak seskládat v počítači. Podrobně jsem to sepsal v článku o HDR, kde je vysvětlený i expoziční bracketing.

Ostrost a šum – co určuje finální kvalitu fotky?

Spousta fotografů se snaží kvalitu obrazu řešit hlavně koupí drahého objektivu, který vykreslí co nejostřejší detaily. Ve většině případů nic takového nepotřebujete, nakonec největší roli hraje finální doostření a odšum v počítači. Podívejte se na následující příklad. Klikněte na fotku, abyste ji mohli posoudit v plné velikosti:

Selektivní doostření – voda není doostřená vůbec, aby vlnky nevypadali jako oraniště

Fotka je vyfocená obyčejným zoom objektivem a přesto jsou na ní detaily pěkně prokreslené. Celé je to o výstupním rozlišení a finálním doostření. Můj foťák  má horizontální rozlišení 6000 pixelů. Ale výslednou fotku jsem v počítači zmenšil na cca 1500 pixelů, aby se vešla na monitor. To znamená že při zmenšení fotky se tři čtvrtiny pixelů prostě zahodí. I když máte super ostrý objektiv, je to vcelku jedno, stejně se použije jen čtvrtina jeho rozlišení.

Co je ovšem klíčové je doostření fotky po zmenšení. Toto finální doostření určuje, jakou má fotka nakonec ostrost. Je dobré na to mít kvalitní foto editor. Dost fotek doostřuji selektivně, popředí doostřím víc, pozadí míň. Dávám si pozor, aby nebyly přeostřené hrany. Konkrétně u fotky výše jsem vůbec nedoostřil vodu, aby vlnky nevypadaly jako oraniště.

Super ostrý objektiv a snímač s vysokým rozlišením je důležitý tehdy, když fotky budete tisknout na velké formáty. Dejme tomu od A3 výš. I když ani v tomto případě to není tak jednoznačné, velkou roli hraje pozorovací vzdálenost. Když divák pozoruje fotku z metrové vzdálenosti, tak jemné detaily už stejně nevidí.

odsum-srovnani

Fotka focená za tmy z ruky na ISO 2000 do RAWu. V levé části je vidět původní šum, pravá část je odšumněná ve Photoshopu. Rozklikněte fotku pro posouzení detailů.

Podobné  je to i s obrazovým šumem. Nemusíte investovat do kdovíjak drahé foto-techniky,  velká kouzla udělá odšum v kvalitním foto editoru. Fotka výše je focená za tmy z ruky na ISO 2000 do RAWu. V levé části je vidět původní šum, pravá část je odšumněná ve Photoshopu.

Naprosto klíčové je fotit do RAWu, ve kterém je plná obrazová kvalita. RAW je nejlevnější způsob, jak dosáhnout podstatně lepší obrazové kvality.

Za jakého světla fotit

Světlo je pro focení naprosto zásadní. Podívejte se na následující fotky:

svetlo-krajina

O tom za jakého světla fotit si můžete přečíst v navazujícím článku

Závěrem

V článku jsem sepsal ty nejdůležitější věci, které když zvládnete, umíte z velké části fotit. Samozřejmě je toho ještě spousta dalšího, jako jsou režimy ostření, vyvážení bílé, bracketing, kompozice fotek, objektivy, svícení, práce s bleskem, filtry a dalším příslušenstvím. O tom napíšu třeba někdy příště, záleží jaký zájem o tuto fotoškolu bude. Proto prosím o sdílení, jestli je pro vás fotoškola užitečná.

Máte-li dotaz, ptejte se prostřednictvím komentáře k článku. Budu se snažit odpovědět co nejdřív.

10 Comments

  1. Milan Klail

    5. 5. 2018 at 10:24

    Taky je důležité nastavení foťáku. O tom by chtělo psát.

  2. Milan Klail

    5. 5. 2018 at 10:27

    Jinak je to vynikající článek, vím o čem mluvím. Snažil jsem se vysvětlit přítelkyni spojení CLONA_ISO _ČAS. Fotí automatem, když jí nepozoruji.

  3. Milan Klail

    6. 5. 2018 at 6:50

    Bude něco pro pokročilé ? Dofsimulátor, je něco co mi chybělo ke štěstí, už ho mám v tabletu. Pochopil jsem dalších 10 % o fotografování pro výběr objektivu. Jak je dobré mít pevné sklo a jak je dobré mít zoom. (ale ta cena mít něco vynikajícího.) 70/200 IS II F 2,8 a 400 mm od Canonu = 400 tisíc + dvě těla a máte ojetého Lexuse.

  4. Milan Klail

    6. 5. 2018 at 6:54

    Prosím udělejte testovací TEST jako v autoškole ať každý ví kam patří. Začátečník ví co je clona, pokročilý ví co je EV a profík to umí používat.
    Super profíci jako pan Bambousek, vám nikdy neprozradí jak nafotil tygra s pozadím tma. Na to musíte přijít sami, a jde to !

  5. Roman Flössler

    7. 5. 2018 at 9:12

    Díky za komentáře. Fotoškola mi dala hodně práce, s pokračováním ještě uvidím. Hodně zaleží na tom, jaká bude čtenost fotoškoly, jestli v tom má smysl pokračovat.

    Test je zajímavý nápad. Na druhou stranu znalosti technikálií až tak nesouvisí se schopností udělat dobrou fotku. Zrovna EV je něco, bez čeho se dá úspěšně obejít.

    Tygr na černém pozadí snad není žádné tajemství. Tygr musí být hodně osvětlený, pozadí úplně ve stínu. A nebo Photoshop :).

  6. Děláte to pro nás dobře, zajímavě. Děkujeme. Jenom kdybych konečně někde pochopil to M – manuální nastavení. Hezký den Václav

  7. Dobrý den, mám dotaz zda někdy digifoťák dokáže to, Karel Plicka s Pentacon Sixem?

  8. Roman Flössler

    9. 5. 2018 at 14:56

    Díky, to jsem rád. Manuální nastavení je v článku popsáno, nevím jak moc víc to přiblížit. Není to žádné specifické nastavení, foťák fotí pořád stejně. Akorát fotografovi nepomáhá automatika. V manuálním režimu si fotograf musí nastavit clonu, čas i ISO sám. Můžete si to zkusit na foťáku – nějak odhadem nastavit všechny tyto veličiny. Nejspíš dostanete špatně exponovanou fotku – tmavou nebo přesvětlenou. Když bude výsledná fotka tmavá, na snímač dopadlo málo světla a chce to víc otevřít clonu nebo prodloužit čas. Po několika pokusech/omylech se dopracujete ke správné expozici, kdy je fotka tak akorát. Automatika foťáku ovšem zvládne správně nastavit expozici během zlomku sekundy. Proto je vcelku nesmysl fotit v běžných situacích na manuální režim.

    Manuální režim má smysl třeba v případě plivačů ohně. Ohnivá koule se objeví jen na okamžik, než stačí foťák změřit expozici a zaostřit, je oheň pryč. Takže nejlíp vyjde si vše nastavit dopředu v manuálním režimu a pak už jen mačkat ve vhodný okamžik spoušť. Příklad jsem doplnil do článku.

  9. Roman Flössler

    9. 5. 2018 at 15:55

    Dobrý den. Můj názor je takový, že to co vyfotil Karel Plicka bylo především o jeho schopnostech a nadání. Není důvod proč by něco takového nešlo vyfotit s digifoťákem. Digitální technika už dávno překonala kinofilm. Jediné omezení jsou schopnosti fotografa. Z digitálního foťáku nevypadne fotka jako z Pentaconu Six, jsou to úplně jiné technologie. Ale není problém fotku upravit v počítači tak, aby vypadala podobně jako Plickovi fotografie tónované do sepie.

    Fotografie Karla Plicky souvisí s dobou ve které vznikaly, on dokumentoval tehdejší zvyky a život. V dnešní době globalizace a internetu by takové dokumentování asi mělo vypadat úplně jinak.

  10. Ďakujem za zaujímavý článok, je hodne poučný a výborne napísaný. Teším sa na ďalšie články.

Napsat komentář - uvítám váš názor

Váš email nebude publikován.

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Fotogalerie: