Ještě nefotíte do RAW? Podívejte se o co přicházíte.

Ještě nefotíte do RAWu?  Jako motivace proč to aspoň zkusit, by mohla sloužit následující fotka. Krajinu jsem fotil v módu RAW+JPEG, tedy na jedno cvaknutí vznikly dvě fotky a ty jsem upravil stejným způsobem. Podívejte se, jaký je rozdíl mezi RAW a JPEG fotkou:

Na  fotce je klasická problémová situace, kdy se fotí se se sluncem v záběru. Foťák nezvládá tak velké rozdíly mezi světlem a stíny, výsledkem je tmavá země a přesvětlená obloha. Jediná možnost jak fotku přiblížit tomu, co vidí lidské oko, jsou úpravy v počítači. Tzn. prosvětlit stíny a ztmavit oblohu. Při takové úpravě se projeví všechny nedostatky JPEG formátu.

Rozdíl mezi JPEGem a RAWem

Jpeg je ten nejobvyklejší formát fotografií,standardně do něj fotí všechny foťáky. Výhodou je jeho menší velikost a široká podpora, dokáže ho zobrazit každý prohlížeč. RAW bývá označovaný jako digitální negativ, není to hotová fotka, je to záznam dat ze snímače foťáku, které je potřeba v počítači „vyvolat“. Zásadní výhodou RAWu je to, že obsahuje maximum obrazové informaci ze snímače, do které foťák nijak nezasáhl. Zato při focení do JPEGu dochází k velkému úbytku obrazové kvality – ořez dynamického rozsahu, výrazné omezení počtu barev, ztrátová komprese a odšum (likvidace drobných detailů), přeostření hran, atd.
Na následujících obrázcích jsou názorně ukázány rozdíly mezi RAWem a JPEGem.

Ořezání okrajů fotky

Jak je vidět, tak jpeg fotka je „ořezána“ o okrajové části, chybí tak například noha kolegy a kus skály vpravo. To je tím, že se foťák při focení do JPEGu snaží srovnat soudkovité zkreslení objektivu a při této operaci dochází k nutnému ořezu okrajových částí fotky. Srovnání soudkovitosti je užitečné při focení architektury, aby na fotce nebyly prohnuté linie, ale při focení krajiny zbytečně přicházíte o šíři záběru. Takhle foťáky „vylepšují“ jen JPEG fotky, RAW zůstává netknutý a teprve až v počítači si můžu určit, zda chci fotku srovnat, nebo ne.

Obrovský přepal na obloze

Při zpracování JPEG fotky ve foťáku dochází k ořezu dynamického rozsahu fotky, příliš světlé a tmavé tóny se oříznou a na fotce pak chybí. Tímto vzniknou přepaly, vypálená místa na obloze, co jsou čistě bílá bez kresby. Do RAWu foťák nijak nezasahuje a v RAWu je tak zachycené vše co snímací čip zaznamenal. Pro úpravy v počítači mám tak k dispozici maximální kvalitu.

Chybějící barvy ve stínech

Foťáky při zpracování JPEGu často potlačují barvy ve stínech, aby se zbavily barevného šumu (ve stínech je nejvíc patrný). Když se pak stíny prosvětlí, jsou skoro bez barev. V RAWu lze ze stínů vytáhnout původní barvy, strom je pěkně zelený, na skále je vidět různé zabarvení kamene.

Posterizace

JPEG má oproti RAWu výrazně omezený počet odstínů (256 oproti 16 tisícům). To se nejvíc projeví na hladkých plochách (typicky obloha), kde se kvůli omezenému počtu odstínů nemění barvy postupně, ale vznikají „barevné skoky“ – tzv. posterizace. RAW má 16 tisíc odstínů, což umožňuje dostatečnou jemnost přechodů a obloha je hladká jako dětská prdelka :).

Vykreslení detailů

Na zpracování fotky nemá foťák moc času, během pár desetin sekundy musí vykreslit JPEG fotku a být připraven na další. Takže vykreslení jpeg fotky ve foťáku je otázka kompromisu mezi kvalitou a rychlostí. Nelze použít precizní algoritmy pro odšum a doostření. Při zpracování RAW fotky v počítači je k dispozici víc času i více výpočetního výkonu – výsledkem je kvalitnější vykreslení detailů a navíc si mohu sám určit míru doostření a odšumu.

Závěrem

Když to shrnu, tak focením do JPEGu fotograf zbytečně přichází a velkou porci obrazové kvality a nemá tak velké možnosti úprav. Přitom focení do RAWu je ten nejlevnější způsob, jak zvýšit technickou kvalitu fotek.