Noční focení vám ukáže úplně jinou realitu, noční obloha s hvězdami dodá krajině na tajuplnosti. Focení v noci navíc umožňuje si jednoduše scénu nasvítit i pomocí obyčejné baterky. Následující fotky jsou focené na popílkovišti, které přes den vypadá docela obyčejně, ale v noci je to jiné kafe.
Při focení jsem využil dlouhého času expozice (30 sekund) a zatímco foťák na stativu snímal krajinu, já jsem popílkoviště postupně dosvětloval záblesky externího blesku. Říká se tomu malování světlem. Při dlouhé expozici můžete například pomocí čelovky kreslit různé světelné stopy v krajině, představivosti se meze nekladou.
Hodně záleží na barvě světla. Zatímco světlo externího blesku odpovídá barvě denního světla (kolem 5600 K), světlo z čelovky je kvůli LED diodám výrazně modré. Pěkně je to vidět na této fotce, popředí je nasvícené externím bleskem, zatímco haldy v pozadí čelovkou:
Barvu svěla lze u blesku ovlivnit pomocí různě barevných odrazových destiček. Ty také umí rozptýlit světlo blesku do širšího prostoru.
Nastavení fotoaparátu na noční focení
Nejjednodušší způsob jak fotit v noci, je mít nastavený režim na prioritu clony. Na kruhovém voliči je to písmeno A, u Canonu Av. Clonu nastavte na vhodnou hodnotu. Pro focení krajiny, kdy chcete mít ostré popředí i pozadí, je to někde kolem clony f8. Na vyšších clonách už se projevuje difrakce. Citlivost neboli ISO je ideální mít co nejnižší, takže obvykle 100.
Když máte nastavenou clonu a ISO, tak foťák podle toho automaticky dopočítá optimální čas expozice. Při focení v noci čas expozice bývá od několika sekund až po desítky sekund. Expoziční automatika fotoaparátu většinou funguje do 30 sekund, což často nemusí stačit. Pokud se chcete vyhnout použití Bulb módu (neomezeně dlouhá expozice, ale nastavuje se manuálně), nezbývá než trochu snížit clonu a nebo zvýšit ISO.
Jestli moc netušíte, jak funguje expoziční čas, clona a ISO , tak jsem sepsal online fotoškolu, kde je to na názorném příkladu vysvětlené.
Zaostřování objektivu v noci
Když chcete mít ostré blízké popředí i pozadí, nemusí stačit ani clona f8, natož nižší clona. Nejjednodušším řešením je nastavit nějakou kompromisní vzdálenost, kdy bude obojí přijatelně ostré. Je lepší ubrat ostrost spíš pozadí, na výsledné fotce to vytvoří 3D efekt, kdy pozadí bude trochu utlumené a díky tomu vynikne víc popředí.
Velkou roli tu hraje tzv. hyperfokální vzdálenost. Např. na širokoúhlém ohnisku 24mm a cloně f8 je pozadí v nekonečnu ostré už při zaostření na vzdálenost 2,5 metru. Takže když mám popředí ve vzdálenosti 1m a pozadí někde v nekonečnu, budu ostřit třeba na 2 metry abych dosáhl nějaké kompromisní ostrosti. Jak se ostření a hloubka ostrosti chová si nejlépe vyzkoušíte v DOF simulátoru.
Další věc je způsob ostření, nejjednodušší je, když máte manuální objektiv. Ten má na ostřícím kroužku stupnici a na ní stačí nastavit potřebnou vzdálenost. Pokud máte bezzrcadlovku, dá se využít manuální ostření pomocí lupy v hledáčku. No a pokud máte prostě objektiv s automatickým ostřením, tak je nejlepší bodově ostřit na nějaké nasvícené místo. V případě černočerné tmy, si takové místo můžete nasvítit například pomocí čelovky.
Stativ a dálková spoušť
Při dlouhých časech expozice samozřejmě potřebujete dát fotoaparát na stativ či alespoň na něco položit. Abyste s foťákem při mačkání spouště nepohnuli (může to způsobit máznutí fotky), tak je ideální mít dálkovou spoušť. Alternativou je zvolit ve foťáku režim časovače, který odloží spuštění expozice o několik sekund, kdy už se fotoaparátu nebudete dotýkat.
Napsat komentář - uvítám váš názor